Polárka a Sisi

Polárka a Sisi

Chtěl jsem se podělit o smutek, který nás zasáhl.

Polárka

Když nám před pár měsíci nějaké auto srazilo naši milovanou kočičku, Polárku, bylo to moc těžké a dost smutné. Byla u nás nějaké 4 roky, úžasně kontaktní, mazlivá a přátelská. Řikávali jsme o ni, že je vznešená, jak princezna. Přinesla nám do rodiny hodně radosti a pohody.

Když se člověk vrátil z práce a ona se přišla přivítat, nebo když si večer sedl k filmu a ona si přišla lehnout na klín a předla, bylo to takové to „jo, tohle je prostě doma…“.

Přišli jsme o ni v řádech dnů po té, co moji ženu, Elišku, na přechodu o centimetry minulo auto a my jsme konstatovali, že se podruhé narodila. O kočičkách se říká všelicos, ti znalí si to určitě spojí.

Sisi

Pro nás je důležité, abychom měli doma kočky dvě, už i kvůli nim samotným. Tak jsme hledali a po čase našli půlroční kotě z farmy. Pojmenovali jsme ji Sisi. Je úžasná! Hodně nám připomínala Polárku, je velmi podobné povahy a dokonce i vzhledu.

Vesmír s námi ale ještě neskončil. Rozhodl se nás zkoušet dál.

Sisinka, když se konečně úplně sžila s námi, naší domácnosti, psem a především naší druhou kočkou, Jingle, ze dne na den prudce zpomalila, začala být malátná, bez energie a s menší chuti k jídlu.

Mysleli jsme, že snad prochladla nebo něco špatného snědla, tak jsem ji vzal k veterináři. Po prvním vyšetření dostala antibiotika a jeli jsme domů. Jenže se její stav po několika dalších dnech vůbec nezmenil, a tak nás čekala další návštěva lékaře.

Tentokrát byl verdikt drastický. Naše Sisi má tzv. Peritonitidu neboli FIP. Je to nemoc, která se nedá léčit a je smrtelná. Dali nám s ní několik týdnů a v případě zhoršení nám také nabídli její uspání.

Přátelé, dívat se na to ubohé zvířátko, jak postupně chřadne, nejí, už skoro nemůže chodit, ale pořád se mazlí a tulí, to je teprve těžké.

Řešili jsme, jestli ji nechat doma, což znamená ji takto sledovat a čekat, kdy příjde její chvíle odchodu nebo ji vzít na veterinu a nechat uspat. To je taky výzva. Rozhodli jsme se ale poměrně rychle. Nemá bolesti, jen ji není dobře a většinu času teď spí, tak jsme si řekli, že ji dáme v posledních dnech hodně lásky a jistotu a bezpečí domova, který nedávno získala a dopřejeme ji odchod, až se sama rozhodne.

Bude nám po ní smutno 🙁



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *