O mě

Říjen 2015, Naumburg

Jmenuji se Andrej, narodil jsem se v 70. letech a až do svých 11 jsem vyrůstal napřed ve Východním Něměcku a poté na Ukrajině.

Mám báječnou rodinu, skvělou práci a mohu s klidným svědomím říct, že žiju spokojený a šťastný život.

K tomuto stavu a poznání jsem ale dospěl relativně nedávno. Mou cestu lemovala spousta životních zkušeností, ať už krásných či bolavých, ale za všechny jsem nesmírně vděčný, protože bez nich bych nebyl tam, kde jsem.

Cca 1980, první třída, Rivne, Ukrajina

Jsem z rozvedené rodiny a svého otce jsem naposledy viděl někdy v 7 letech. Asi v 11 jsme se s mámou přestehovali do tehdejšího Československa, kam se podruhé vdala.

Zažil jsem krásná přátelství, lásku, spousty smíchu, viděl nádherná místa, ale také smutek, odloučení, smrt přítelkyně a kamarádů, vyhoření v práci i v manželství a mnoho dalších událostí. To všechno mě vedlo k tomu, že jsem se snažil více porozumět souvislostem, abych pochopil proč se některé věci dějí. Učil jsem se.

Mám za sebou Modrou alfu s Petrem Velechovským, Poznej svůj cíl se Zdeňkou Jordánovou, stal jsem se kineziologem díky 3 in 1 Concept, který jsem studoval u Romany Šlezárové a Zuzany Fečkové Frankové, v IBM, kde léta pracuji, jsem se stal koučem a v roce 2017 jsem absolvoval kurz pro instruktory Výchovy bez poražených, pod záštitou Jana Vávry.

Mám báječného syna Daniela, který mě školí prakticky denně 🙂 S moji úžasnou ženou, Eliškou, jsme se rozhodli jej nechat v domácím vzdělávání a protože už je to několik let zajímavých zkušeností a poznání, rozhodl jsem se některé také sdílet formou projektu Táta domškoláka.

Když bylo Danielkovi asi pět, sepsal jsem příběhy o skřítcích, které jsem mu vyprávěl před spaním a tak vznikla moje kniha Za humny je skřítek.

Naplňuje mě pomáhat lidem s řešením zapeklitých životních situací, ať už v práci, v rodině, s dětmi či partnery. Baví mě při tom kombinovat všechno, co jsem se naučil a zažil.

Věřím, že každý z nás je tady, aby naplnil své poslání a já vidím to svoje právě v pomoci druhým.